JOSEF, NASLOUCHÁM…

Josef, naslouchám… jen ještě nerozumím…

V předchozí úvaze o distribučním HW balíčku jádra umělé inteligence v podobě rackové skříně se náznakem zamýšlím nad prvními kroky zapojení domácí umělé inteligence. Mám zrovna hardwérové období a nové hračky v domácnostech po vánocích tomu ještě nahrávají… Pojďme se spolu podívat na další úroveň pro první interakci s U. I. v rack distribuci.

Je to jako zapojit síťový disk

Přijatelné na rack distribuci je především ta jednoduchost. Na uživatele neklade nároky administrace a ani znalosti práce počítačů. Je to jako zapojit síťový disk. Balení U. I. v racku je jen větší. Konektor RJ-45 pro zapojení do sítě, plochý konektor pro vnější prvky rozšíření a kabel napájení. Vše ostatní je uvnitř racku a HW rozšíření se děje na úrovni výměny nebo rozšíření polic už ve spolupráci s umělou inteligencí, která sama musí pomoci se zálohou datových principů před zásahem a sama si už musí nový hardware osahat. Sama tato věta je dosti abstraktní a pokud se, stejně jako já, již přes dvě desítky let hrabete počítačům ve střevech pamatujete, jak byly začátky obtížné a Windows 10 ještě pořád není to pravé ořechové na ovládání HW součástek. Sice umějí ovládat takřka každý hardware, nakonec však je mnohdy lépe změnit ovladače ručně a namapovat jiný zdroj ovladačů než nabízí Microsoft v defaultním stavu. Není to chyba a ani omezení. Win10 ukazují správný princip spusť stroj za každou cenu a pak řeš co není správně. WinXP v tomto pohledu působí jako jeskynní muž, který se bál všech projevů vnějšího neznáma. Naše umělá inteligence bude v mnohém balancovat v této limitě také.

Určující jsou priority

V první chvíli je potřeba si uvědomit, že zapojením a spuštěním rackového řešení U. I. jsme na úplném začátku a VŽDY nám bude něco chybět… na začátku to budou především potřebné informace.

Je to stejné, jako před mnoha lety, když základní desky začínaly umět pracovat s RAID řadičem, ale WinXP si neuměly tento typ HW osahat. Určitě ne při prvotní instalaci a už na začátku při kompletaci počítače bylo nutné mít připravené zvlášť ovladače. To by bylo v pohodě, což? Jenže instalator Windows XP vyžadoval tyto ovladače na disketě, protože si neuměl sáhnout jinam. Nebylo ani kam! Nativně na úrovni HW by to šlo na USB disk, který v té době však byl pouze na papíře a přišel až mnohem později.
Takže nastala mnohdy prekérní situace, když jsem vyrazil na PC servis a místo klikačky, z toho byla počítačová jóga kolem skříně abych zjistit všechny kódy HW v PC a sestavil potřebný profil ovladačů.
Pak přišla modernizace, že každý měl již CD-ROM, nadšení již DVD-ROM a bohatší DVD-RW (s rychlostí vypalování 2x), vícevrstvá DVD a disky BlueRay byly zmiňované jako totální meta co nás čeká v možnostech objemového skladování dat, a stalo se běžným disketovou mechaniku z návrhu počítačových sestav vyřadit. Takže moje první cesty na HW pomoc byly s brašnou kšand, několika disketovek, IO-ZIPkou (100MB), několika harddisky a sadou spouštěcích disket.
Dnes mi pro základní práci stačí Flash disk, chytrý telefon s internetem a práce s klíčovými slovy. Už většinou stačí jen informace. Všechno je online, všechno je nacvakávací a pokud nenarazíte na opravdu starší techniku, jde vše hladce. Kompatibila je dnes již také báječná (neříkám že je vyřešená).

Ještě se zdržme v době nedávné, kdy si naše domácnosti začal přisvojovat systém Microsoft Windows 10. První instalace byly problémové, neuniverzální a sloužily, mimo testování, především ke sběru informací o technice a způsobu přístupu uživatele k počítači. Výsledkem byla záhy veřejná distribuce, která už byla nasaditelná na většinu počítačů, s častou kolizí ovladačů a nekompatibilitou systému s HW počítače. Což nebylo překážkou pro spuštění systému, pouze výkon počítače byl zjevně omezený a na pozadí běžel virtualizovaný nouzový režim (velice zjednodušeno – virtualizace kousku HW a osahávání systémem, zda by to takto s nastavením šlo a mnohdy to prostě zatím ještě nešlo).
Když se WIN10 odmítly instalovat, šlo harddisk připojit k jinému PC, spustit instalační proces tam a při prvním restartu, po hrubé instalaci systému, disk vrátit zpět do problémového počítače. Je to krutý princip na prasáka, ale opakovaně jsem si ho ověřil jako možný. Win8 šlo takto obejít také. Starší systémy si osahávaly a připravovaly ovladače zařízení již při instalaci.
Takto se dá obejít i většina zamčených BIOSů, s omezením možností instalace z USB apod., také se takto dá přijít o záruku, tedy OPATRNĚ a nedělejte to!

Vyplývá však z toho aktuální princip spusť a řeš.

Nepotkalo vás toto vše? Máte šťastný start uživatele počítačů a rack U. I. je pro  vás ideální také.

Museli jsme si projít uživatelským peklem

Uvědomte si také, že spolupráce umělé inteligence není o ovládání počítače hlasem, které je možné již velice dlouhou dobu. Knihovny pro možnosti ovládání počítače hlasem byly již k dispozici pro systém WinXP a je do dnes mnoho programů třetích stran, které ovládání počítače hlasem umožňují (už jen tuším tehdejší název knihoven AgentSpy.ocx a vbx knihovny pro využití ve Visual Basicu 2.0, včetně použití v MS Office). Některé nejsou vázané na předdefinované fráze a uživatel si může příkazové sekvence sám nadefinovat. To znamená možnost namluvit sekvenci hlasového spouštěče a provázat makro co se má dělat. Strašná otročina, proto je pouze málo uživatelů, kteří si dali tu práci. V porovnání s tím, zlaté řešení asistentů s předdefinovanými frázemi. Shodneme se určitě, že ani jedno není to pravé ořechové pro komunikaci s U. I., ale bez těchto začátků by to nešlo.

Museli jsme si projít uživatelským Peklem, aby nám i Win10 přišly jako pobyt v Očistci.. a myslím, že ani rack U. I. ještě není meta Ráje.

Tedy shrnuto, počítače nám chtějí rozumět, protože my už dávno chceme, aby nám rozuměli a děláme pro to hodně. K tomu aby nám bylo rozuměno nám musí být nasloucháno a stejně jako cizinec v debatující skupině musí U. I. pochytit alespoň základy systému řeči. Čím delší princip naslouchání, tím silnější je uchopení frází a jejich významu. Dneska už nemusíme začínat pokaždé od nuly a máme již nyní široké zázemí pro rozpoznávání a klíčování řeči. Multiplikace univerzální cesty řešení je na dosah.

Je tedy jen otázkou času, kdy U. I. odpoví Naslouchám a rozumím.

Pokračování úvahy v části Josef, rozumím…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *